Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
 
Z historie českého lisovaného skla III. - 1900 - 1918

Na počátku 20. století již tvořilo duté lisované sklo významnou výrobní položku rakousko-uherského sklářství, která však byla stále určena zejména pro domácí trh. V exportu bránila kvalitnější a pružnější konkurence v USA, Anglii, Francii, Belgii a od konce 19. století též v Německu. Vkus a měřítko kvality určovaly v prvé řadě americké a francouzské firmy, které byly též nositelem technologických inovací. Duté lisované sklo přitom mělo na počátku 20. století mezi estetiky nepříliš lichotivou pověst "náhražky" broušeného skla. Není divu. Například nabídkový katalog zavedené a respektované francouzské sklárny St. Louis z tohoto období obsahuje v podstatě pouze vzory imitující broušené, případně ryté křišťálové sklo (valcny, fasety, károkaménkový výbrus, festony, secesizujcí florální dekory, rokokové dekory, hranovka).


 
 

Na domácím trhu dalšímu rozvoji výroby dutého lisovaného skla bránila rozličnými způsoby zvýhodňovaná Zalitavská konkurence (například veškeré sklo v uherských restauracích muselo být vyrobeno v tamních sklárnách a opatřeno značkou). Mezi lety 1901 - 1903 a 1908 - 1910 navíc zažilo rakouské sklářství jako celek těžké odbytové krize způsobené na jedné straně módními změnami, na straně druhé pak konfrontační habsburskou politikou na Balkáně. Tyto skutečnosti se samozřejmě promítly i ve výrobě jizerskohorské krystalerie, jejíž zušlechťování se začalo ve větší míře zadávat na Vysočinu, kde byla levnější pracovní síla.

Zatímco podíl krystalerie na trhu zůstával mezi lety 1900 - 1914 přibližně stejný, prudce se v Evropě a USA zvýšila díky zájmu zákazníků výroba užitkového i dekorativního lisovaného skla. Mezi lety 1908 - 1909 dokonce obliba lisovaného skla přinutila některé německé sklárny, které předtím produkovaly duté sklo, přeorientovat se na výrobu tohoto sortimentu. Obdobné tendence lze vysledovat i v Čechách, kde po roce 1905 vyrostly nové sklárny na výrobu užitkového lisovaného skla například v Dubí u Teplic (Josef Inwald, 1905 - Rudolfova huť), Heřmanově Huti u Plzně (Carl Stölzle´s Söhne, 1907) nebo Libochovicích (Libochovické sklárny, 1911). Kvantitativní těžiště této produkce v Rakousku-Uhersku však tkvělo v Uhrách, kde v roce 1907 vyrábělo duté lisované sklo čtrnáct skláren z celkového počtu devětadvaceti v monarchii.

Pro další vývoj lisovaného skla a krystalerie ve světovém měřítku měla velký význam sériová výroba umělecké lisované flakonérie s reliéfním dekory, kterou v roce 1908 zavedl ve sklárně Combs-la-Ville poblíž Fointaneblau klenotník René Lalique. Jeho konkurentem byla zpočátku ve Francii zejména sklárna Baccarat. Vraťme se však k výrobě lisovaného skla v podunajské monarchii.

Nadprodukce opět sužovala zejména moravské velkovýrobce užitkového lisovaného skla v roce 1910. Firmám nepomohlo ani zdokonalení technologie výroby a velká variabilita vzorů, protože od roku 1907 byly na zásah státu opět zvýhodněny uherské sklárny a navíc se začala surovina pro lisované sklo nově tavit ve vanových pecích, což výrobu sice zlevnilo, ale za cenu snížení kvality.

Neutěšená situace ve výrobě užitkového lisovaného skla v Rakousku trvala i v letech 1911 a 1912, kdy prodejní ceny dokonce díky trvající nadprodukci klesly pod ceny výrobní. Paradoxně v celém období byl o tento typ skla podle zpráv z lipských veletrhů mezi zákazníky uspokojivý zájem, což znamená pouze jediné - rakouští výrobci se jakostí, nápaditostí ani cenou svých výrobků jednoduše nedokázali prosadit.

Výrobcům jizerskohorské krystalerie se na rozdíl od producentů užitkového lisovaného skla dařilo relativně dobře, což souviselo s oživením poptávky v Evropě a USA, která kulminovala roku 1911 (zejména lustrové ověsky). Poměrně dobře se výrobcům krystalerie dařilo i v roce 1913, jehož závěr však již příliš důvodů k optimismu nedával. Nešťastná rakouská politika na Balkáně, celní předpisy, ochranná cla, výrazný nástup elektrických osvětlovadel, přesycení trhu flakonérií a dalšími typy krystalerie vedly k poklesu cen a omezení výroby.

Roku 1914 podle recenzenta časopisu Sprechsaal již nebylo lisované sklo představené na jarním veletrhu v Lipsku kvalitou provedení k rozeznání od broušeného skla. To již bylo několik let německé lisované sklo více než konkurenceschopné dříve tak oblíbené americké produkci. Na počátku tohoto roku se výslovně výrobou dutého lisovaného skla v Rakousku-Uhersku zabývalo dvacet čtyři skláren (Čechy 10, Uhry 8, Morava 3, Rakousko 2, Slezsko 1). Kvantitu vyráběného užitkového lisovaného skla lze dobře ilustrovat na vzorníku, jenž tehdy vydala firma Sklárny a rafinerie Josef Inwald Praha, největší výrobce tohoto sortimentu v monarchii. V katalogu je zobrazeno na 180 druhů lisovaného skla, celkem cca 1 200 předmětů. Jen pro srovnání: belgická sklárna Cristallerie Val St. Lambert v roce 1913 nabízela 2 393 typů lisovaného skla, celkem 5 - 7 500 předmětů, přičemž drtivá většina vzorů - stejně jako v případě Inwalda -  imitovala broušené sklo.

První světová válka, která vypukla v létě roku 1914, nebyla nijak krátkou záležitostí, jak předpokládali někteří vojenští stratégové. Trvala více než čtyři roky, což samozřejmě velice tvrdě poznamenalo proexportně orientované rakouské sklářství. Podunajská monarchie se ocitla na druhé straně barikády nežli většina velkých zahraničních odběratelů (Anglie, Francie, Itálie, Rusko, USA) a vývozu do neutrálních států (severní Evropa, Švýcarsko) bránila válečná vřava. Výroba byla ochromena též odchody dělníků na frontu, nedostatkem surovin a dalšími skutečnostmi, které s sebou válka přináší.

                             * * *

Text je krácenou a upravenou verzí kapitol z knihy LISOVANĚ SKLO A KRYSTALERIE V JIZERSKÝCH HORÁCH (Historie výroby - Sklárny - Rafinerie - Export) vydané firmou Ornela a. s. a Muzeem skla a bižuterie Jablonec nad Nisou.

























Kalamář, kolem r. 1905
Gebrüder Feix Albrechtice v Jizerských horách
MSB Jablonec nad Nisou
























Skleněné granátové pouzdro, Jablonecko, 1914 - 1918
MSB Jablonec nad Nisou

 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.