Ohlédnutí za Mezinárodním hrnkovým sympóziem 2001  
Avanti, nová kolekce Sklárny Heřmanova Huť
 
Z historie českého lisovaného skla VI. 1925 - 1938

Zatímco na jedné straně přinesla druhá polovina dvacátých let 20. století do výroby krystalerie a lisovaného skla nové podněty, na straně druhé nezadržitelně upadala kvalita a cena tradičního sortimentu. Největší protesty a stávky producenty postihly v roce 1927. Nespokojenost brusičů jizerskohorského sortimentu opět vyvolal prodej levné krystalerie, která již po vylisování nebyla dále zušlechťována (tzv. šmirgl). Zejména za zvýšení mezd pak stávkovali dělníci ve sklárnách s výrazným podílem výroby užitkového lisovaného skla v Dobroníně, Lednických Rovniach, Květné, Nové Vsi, Heřmanově Huti, Suchdole nad Lužnicí a Josefodole.


 
 

Kupce pro krystalerii exportéři nacházeli v Anglii, Francii, Itálii, Německu a USA. Vývozci užitkového lisovaného skla pak byli tradičně více vázáni na domácí zákazníky. Pro jizerskohorské výrobce a exportéry krystalerie byl životně důležitý zejména trh v USA. Po roce 1928 podle americké sklářské historičky Jacquelyne Y. Northové-Jonesové nastalo období "fenomenálního úspěchu" českých flakónů - zejména luxusní a umělecké krystalerie - na americkém trhu.

Slibnému rozmachu českého sklářství obecně učinil přítrž krach nejvýznamnější světové burzy v New Yorku. První příznaky stagnace se sice projevily již na samém konci roku 1929, ale krize naplno postihla sklářský průmysl až v následujícím roce. Největší komplikace přineslo zavedení drastických celních tarifů a měnová nestabilita ve světě. Šanci uplatnit se měly jen výrobky výjimečné kvality a nápaditosti provedení. Fatální důsledky měl pro výrobce krystalerie i lisovaného skla též odklon zákazníků od bezbarvého křišťálového skla ke sklu barevnému.

Na jaře roku 1934 sklářským firmám velmi pomohl pokles kurzu koruny, který opět - i když jen v omezené míře - umožnil export do USA. Na trhu se tehdy uplatnilo v prvé řadě luxusní lisované sklo a umělecká krystalerie vzorovaná podle poslední módy ve stylu rokoka. Právě v tomto roce se na jarním veletrhu v Lipsku představila svou kolekcí pod značkou INGRID jablonecká firma Curt Schlevogt. Neutěšená situace českého sklářství proto vyústila v žádost o úvěr ve výši cca 50 milionů korun, již iniciovaly Spojené svazy sklářského dělnictva. Celkové oživení ve sklářství nastalo až po roce 1936, kdy zákazníci opět vzali na milost hladce i bohatě broušené a dobrušované čiré sklo.

Symbolickým zakončením nejtěžšího období světové hospodářské krize třicátých let byla pro české sklářské firmy velmi úspěšná kolektivní prezentace na Světové výstavě v Paříži roku 1937. Zlatou medailí zde byla oceněna sklářská expozice jako celek a obdržela ji každá ze zúčastněných firem. Uměleckou krystalerií a lisovaným užitkovým či technickým sklem se prezentovaly podniky Josef Riedel Polubný, Sklárny a rafinerie Josef Inwald Praha, Českomoravské sklárny dříve S. Reich & spol. Praha, Josef Rindskopf´s Söhne Košťany (všichni technické sklo, Riedel navíc interiérové doplňky v pavilonu), dále Heinrich Hoffmann a Curt Schlevogt Jablonec nad Nisou (umělecká krystalerie), Bílinská sklárna Engels a spol. Bílina (obkladové černé sklo), Rudolf Rabik Desná a Karl Hosch Nový Bor (lustrové ověsky). Ve stejném roce navrhl Jaroslav Horejc pro Palác Společnosti národů v Ženevě monumentální reliéf z litého skla ZEMĚ A LIDÉ, jenž zrealizovala polubenská firma Josef Riedel. Horejc zde podle Aleny Adlerové "jako první prozkoumal novou formu uměleckého uplatnění skla v interiéru."

Hospodářská krize v Evropě však nebyla v žádném případě překonána. Je příznačné, že mezi postiženými se ocitla i firma Lalique, když byla právě v roce 1937 nucena zastavit provoz ve své sklárně v Combs-la-Ville (celkem ve všech svých provozech předtím zaměstnávala kolem 600 lidí). V následujícím roce navíc v USA opět zavládla ekonomická recese. Po přijetí závěrů mnichovské dohody československou vládou na konci září 1938 a následném záboru pohraničí německou armádou vyhlásili němečtí průmyslníci bojkot zboží českého a židovského původu. Na oplátku přispěchaly se stejným prohlášením vůči německému zboží - včetně "sudetské" krystalerie a lisovaného skla - USA, Kanada a Anglie.

Text je krácenou a upravenou verzí kapitol z knihy LISOVANĚ SKLO A KRYSTALERIE V JIZERSKÝCH HORÁCH (Historie výroby - Sklárny - Rafinerie - Export) vydané firmou Ornela a. s. a Muzeem skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.





















Dárkové balení toaletní soupravy, 1933
Firma Gebrüder Rachmann Nový Bor
Archiv MSB Jablonec nad Nisou
  














Flakonérie, 1930-1938
Firma Bruno Posselt Tanvald
Archiv MSB Jablonec nad Nisou
 










Detail vzorníku - karafy, kolem 1935
firma Gebrüder Feix Albrechtice v Jizerských horách
Archiv MSB Jablonec nad Nisou

























Lisované sklo z kolekce BAROLAC, po 1934
Firma Josef Inwald Praha
Archiv MSB Jablonec nad Nisou
 

























Flakón - Rokoková dáma, kolem 1936
Firma Josef Schmidt Příchovice,
brusírna v Dolním Polubném
Archiv MSB Jablonec nad Nisou

 

 
   

Copyright © 2001-2003 Polyconsult, s.r.o., Všechna práva vyhrazena.